Na prázdninové dobrodružství se pionýři z Holešova z PS M. Očadlíka vydávají každoročně na svoji louku v Podhradní Lhotě. Letos po třinácti letech jsme se vrátili k indiánskému tématu. Název naší celotáborové hry byl Za tajemstvím totemu. Celkem 41 dětí bylo rozděleno do čtyř indiánských kmenů, každý z kmenů byl zasvěcen jednomu z živlů-kmen Lakotů živlu vzduchu, kmen Apačů živlu ohně, kmen Mohykánů živlu vody a kmen Siuxů živlu Země. Všechny čtyři indiánské kmeny žily v míru a poklidu ve společné indiánské vesnici ČOKAN-NAGY, která se stala pro mladé indiány na čtrnáct dní domovem.
Celých čtrnáct dní plnily indiánské kmeny několik zajímavých úkolů, které dostávaly od samotného Wakantanky například – vyráběly indiánské totemy, vyráběly indiánské rodokmeny nebo hudební nástroje, přenášely vodu, prozkoumávaly neznámé území ve vedlejší vesnici Podhradní Lhotě, vydaly se na neznámou cestu a plnily zajímavé úkoly, stopovaly zvěř, stavěly své bunkry v lese, vyráběly zbraně na lov, lovily bizony nebo se učily bubnovat… Někdy mezi sebou kmeny soutěžily, jindy musely své síly spojit a na daném úkolu spolupracovat.
Mladí indiáni si mohli každý den splnit jednu z individuálních indiánských zkoušek za které dostávali korálek od náčelnice vesnice. Zkoušky byly různorodé například – zkouška mlčenlivosti, kreativity, přátelství, odvahy, odříkání, pomoci druhým a další…
Mladí indiáni za své zásluhy získávali pírka do indiánských čelenek, které jsme vyráběli společně s indiánskými obleky.
Kromě celotáborové hry nechyběly na táboře tradiční činnosti – táborové dovednosti, táborová olympiáda, turnaj v Ringu a lakrosu, pevnost Boyard, dřevorubecká olympiáda, stavění bunkrů, spaní v lese a teepee, vaření guláše, vaření čaje, bubnování, ukázka dravců, beseda s hvězdáři, bojové hry v lese, noční hlídky, služby v kuchyni a mnoho dalšího.
Velkou událostí v naší vesnici byl příchod dvou velmi zajímavých lidí- Pavla a Zdeňka. Oba nám předali spoustu zajímavých informací a indiánských mouder, které získali od samotných indiánů, když s nimi žili. Mohli jsme si vyzkoušet několik zajímavých indiánských zkoušek a rituálů. Pro většinu z nás byla největším zážitkem zkouška odvahy. Když se začínalo stmívat byli jsme rozděleni do skupin podle věku a postupně jsme byli odvedeni do lesa. Každý stál u jednoho stromu a vyslovil přísahu lesu a stromu u kterého stál, že ho neopustí a bude při něm stát, ať se děje cokoliv. Byl to pro nás velice silný zážitek a uvědomili jsme si, že dokážeme mnohem více než jsme si mysleli. Také jsme se naučili, jak se rozdělává posvátný oheň, vyrobili jsme si věštecké kameny a také jsme se naučili indiánské tance, chorovody a u ohně jsme zpívali indiánské písně.
Večer jsme se vždy společně sešli u táboráku, kde jsme si povídali, četli indiánské příběhy a zpívali. Také zde probíhaly indiánské křty. Mladým indiánům bylo předáno jejich náčelníkem indiánské jméno. Každý večer jsme ukončili společným rituálem, kde jsme poděkovali živlům a zazpívali jsme indiánskou mantru.
Čtrnáct společných dní uteklo jako voda. Většina dětí i dospělých se shodla, že by na táboře s radostí strávili ještě další týden. Všechno pěkné, ale musí někdy skončit a tak tomu bylo i u našeho společného indiánského dobrodružství. U závěrečné večeře jsme se rozloučili, poděkovali si za krásné zážitky a když se setmělo tak jsme se podle mapy, kterou získal vítězný kmen Suixů vydali na společnou cestu za tajemstvím totemu.
V sobotu 29.7.2023 si pro mladé indiány přijeli rodiče, kterým jsme předvedli krátký program toho, co jsme se za čtrnáct dní na táboře naučili. Představili jsme se svými indiánskými jmény, zakřičeli kmenové pokřiky, zazpívala se indiánská hymna, tancovaly se indiánské i moderní tance a na závěr nechyběl velký potlesk od všech rodičů či prarodičů.
Nikdy nezapomeneme na tajemství totemu, které nám bylo sděleno za kouzelné páteční noci u rybníka a také na moudrá slova náčelnice vesnice Velké-Malé hadice a našeho šamana.
„Lidstvo neutkalo síť života. Jsme jen jedno vlákno v ní. Cokoliv děláme síti, děláme sobě. Všechny věci jsou navzájem provázané. Všechno se spojuje. Síla je v našem přátelství.“
Děkujeme všem, kteří tento tábor pro nás připravili, všem vedoucím, pracovníkům tábora, rodičům, všem dalším lidičkám, kteří se jakoukoliv měrou podíleli na přípravě i průběhu tohoto našeho tábora. Moc se těšíme na potáborové setkání, které proběhne v září.
Za táborníky Veronika Janská
